Znáte to. Trdelník se točí na každém rohu, směsice nejrůznějších jazyků hučí okolo jako bzučí včely v úlu, vzduchem se snoubí pach koňských koblih, grilovaného masa, limonády, piva, cigaretového kouře, svařáku a moči. Janek Rubeš nahání nepoctivé taxikáře a veksláky a do toho všeho odbíjí pět a začíná zvonkohra Orloje se špalírem apoštolů zakončená cinkáním Smrtky a přitroublým potleskem turistů. Co by tomu asi řekl Mikuláš z Kadaně? Prostě Staromák třetího tisíciletí.

Vedle toho všeho, za ušmudlanými prosklenými dveřmi a trochu nevzhledným foie gras ( :) ), které střeží stejně ušmudlaný a nevzhledný vrátný, se nachází skutečná oáza pokoje se zaslouženě honosným názvem, Skautský Institut.
Vnitroblok je v zimě vyklizený, ale v létě to zde také bzučí jako v úlu, ale jako v tom našem, takovém tom domácím. Člověk má pocit, že prochází z téměř cizího velkoměsta do známé čtvrti v Nových Kotěhůlkách. Na pavlačích postává pár otužilců a těší se, až se oteplí a budou moci posedávat u stolků, klábosit a nebo jen tak pokukovat kolem. Vždyť ve vnitrobloku se toho tolik děje. Obzvlášť pěkné je  sledovat a poslouchat třeba koncert hm… . Na chodbách debatují skupinky mladých. Někdo se učí, někdo pracuje, někdo plánuje tábory, výlety. Spousta jich je u baru.

My však stoupáme výš a odemykáme pro nás připravenou “zasedačku” Maják. Proč Maják? Záhy zjišťujeme. Druhými dveřmi lze vystoupat do malého arkýřku, který se tyčí nad náměstím a z něhož vidíme mumraj velkoměsta. Tak jako holub, který větří, kde by sezobl nějaký ten kousek flusu.

Účast byla obvyklá, někdo odpadl, někdo dorazil téměř neohlášen, ale důležité je, že se dalo hrát více her najednou a že jsme se více méně vystřídali nad tím, co kdo chtěl. Někdo se přiučil hrám novým, někdo oprášil zapomenutá pravidla a s kofolou a pokroutkami čas příjemně plynul. I rodiče, kteří si přišli předčasně vyzvednout své ratolesti jsme přizvali k jedné či dvěma partičkám, vydrželi je a třeba se jim i líbily. Kdo ví, bylo to moc milé, jak dokazují i FOTKY.

Příště budeme opět v našem známém prostředí, ale takováto příjemná změna se jednou za čas náramně hodí. Tak zase doražte!

JŠ

HOWGH